Plno lidí si myslí, že Nusle jsou moderní městečko v Praze.🏢 Ale i zde máte možnost najít cestu do minulosti a tou minulostí se projít.🚶‍♀️ Vzdušnou čarou ani dva kilometry od centra města. Procházel jsem se tu dnes a přemýšlel,🤔 kdo všechno asi cupital po tomto kousku země. Domácí kůra, možná i prase,🐷 to všechno zde je. Jenom se to pokusit najít.

Byl jsem si u kolegy z Alberta, u toho jak se o něm říká, že když se koupe v řece, prdne si, ryby omdlévaji, vyzvednout nějakou maličkost u něj v autě. Taková maličkost jako je třicet čtyři piv, to se opravdu pronese. Kolega si mi vyzvedl na tramvajové zastávce a tak jsme vyrazili vršovickýma uličkama k jeho autu. Když jsme byli u jeho auta ( stará rezavá škodovka, co pamatuje Husáka) vyřkl kolega Milan tu příšernou větu. Že prý musíme jít k nemu domu na jedno. Varoval jsem ho, že smrdim a když si sundam boty, byt zasmrdím ještě víc. Nedbal na to a trval na svém. Tak jsme šli. To jsem ještě nevěděl do čeho jdu

 Včera měla svátek Ivana, tedy i má sestra, která již osm let není mezi námi.. Zatlačil jsem slzu a zavzpomínal. Pamatuji si to, jako by to bylo včera, nebo snad dneska? Nevím, tak si ke vzpomínkám dám kávu a jdu přivřít oči.

 Kostel svatého Ignáce z Loyolyse opravdu, světe div se, nachází v Praze na Karlově Náměstí v Jčné 2. Starají se o něj jezuité, tedy tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád byl vždy spojován se vzděláním. Obnovení svobody církve po roce 1989 se projevilo i ve snaze obnovit působení křestanských škol na našem území. V roce 2008 došlo konečně k obnovení tradicí

Uf, tak se mi ten cukr podařil trochu shodit. Vím, že by to chtělo ještě nějakých pět, ale když si vezmete, že ještě v pondělí jsem měl 27,😨 byl jsem neskutečně slabý a stěží jsem se držel na nohou. Vlastně neudržel, protože jsem dvakrát skončil na zemi. Taky jsem hezký odřený. Chtěl jsem si zavolat sanitku,